|
|||||||||||||||||
Vltava 2014Vy Brod - esk Krumlov
10.7. - tvrtekSvitme po dlnici sledujce pknou podveern krajinu Han mhajc se za okny Fiata. Karel koruje. Lenka mu dl navigtora, aby se na trase Zbeh - Olomouc - Brno neztratil. Jika s Verou probr pomr kofoli k rumu. J s Lukem zapjme slivovic kadou zatku - k "radosti" Karla adoncho od volantu: "Nechte mi taky nco". "Pidej, a na tebe taky nco zbude", radme mu rozehtan. Uhnme vstc dobrodrustv, ktermu se k "jet na vodu". Euforii, e jsme spolu (a bez, celkem devti, dt) umocuje napnelismus z oekvn. Chu t, jt a bhem toho nco prot z ns (hlavn kluk a Veri- co je polovin kluk) pmo trysk. Jia s Lenkou si zachovvaj odstup a pedstraj starost o dti - marn. Vzduchem poletuj rady, jak se zachovat, kdy... Finle jzdy je ve vesnice Telnice, kde pro ns Karel zajistil ubytovn u svho kamarda starosty, a odkud ztra po rnu vystartuj dv karosy pln natench marik.
11.7. - ptekRno se na parkoviti uprosted obce, u volejbalovch kurt, setkvme s ostatnmi astnky vodckho tbora. Svtcky se s nimi zdravme srdenm, sebevdomm "AHOJ!" - ktermu vak nikdo ve veobecnm zmatku nevnuje pozornost. Vichni se toti spolupodl na nakldn vc nezbytn nutnch pro camping takovto ob rodiny. Pod taktovkou hlavnho organiztora tefana se nakldaj klip klap lavice, stoly, sudy piva, basy limond, propriety poln kuchyn. Hrnce, kastroly, peke, ldny s jdlem, masem, zeleninou, pytle s bramborama, devem... "Nenalome i ty kurty", zept se vtiplek, pestoe je jasn, e ani na batohy u v podpalub msto nezbude... Rozdvaj se modroble pruhovan trika s potiskem. Objednvka triek pro nai estku se nkde zapomnla a tak, jak se zd, se budeme muset obejt bez nich. Neseme to celkem staten, a na Veru, t je to vn lto. Ze smutnch o hroz skpnutm slzika. M vak tst. Jedno triko zbylo. Pravda, pat sice velikost spe k tm dtskm, to ale Veronice neme vadit. Pethne si ho pes sv vnady, a se to vm lb nebo ne a zaz tstm. Rozlouit se skupinou piel i n hostitel, pan starosta. Obchz jednotliv astnky s lahv merukovice, jako by je vidl naposledy. Nkte oban si vnost chvle uvdomuj, a tak se pijdou rozlouit i nkolikrt po sob. Dve ne autobus sta opustit intraviln obce, zanou jm kolovat lahve tvarem i obsahem pipomnajc kivule alchymist. A je jejich obsah ir i i zbarven, vdy obsahuje substanci vody, alkoholu, ovocnho vluhu a zhadn vonn esence. Lhev sth lhev jako cyklista cyklistu na velodromu. Vrk nen teba. Kad chce porovnat, ochutnat, nechat zakusit svm chuovm pohrkm zzranho elixru s etiketou Made in Home. Pro mne, chlapce uvyklho na koalku z jablek to je neuviteln pehldka chut, vn a kombinac, v nich se zrcadl rodinn tradice, alchymie, a jihomoravsk slunce. Pro kadho astnka tohoto kln je otzkou cti pidat do kruhu i svj vzorek. Tak i j nechvm kolovat ervenou pet lahviku od malinov limondy naplnnou lihovinou z jablek. Napjat oekvm jej nvrat, posmutnm - ubylo z n nemnoho. Nen se emu divit, v takov konkurenci.
V Budjovicch pestvka na obd, i prohldku pivovaru. My jdeme obdvat. Poas je nejist, tm vce, jak se blme k cli, k ece. "Kdy jsme jeli na Szavu", vzpomn Lenka nad r " tak prelo tak, e strae nesthaly...", podv se na milovnici chladn vody Jiu a dod na zachrnnou: "... a pak se to moc povedlo". Autobusy, a my s nimi, zastavuj v jednom z mnoha camp v Ztoni. Vede k nmu uzouk cestika se serpentinou berouc dvkm v busu dech. Bus se v n nakln s kolem viscm ve vzduchoprzdnu nad hlubokou propast..., tak, tak, e se nepevrt. Drama jak z ikan perunskch And.
12.7. - sobotaRno je pkn. Sem tam hvzdiky verejho veera splnili pslib pknho ztku (dneku). "Jdte si vyzvednout pdla, vesty, lod", vel tefan rno u okov polvky. "Situace zan bt vn", eknu smrem Jie. Pokus o vtip se mine inkem. Jej tv jet vce strne v pedtue ehosi patnho...
Ozorovt i Vodikovi si dvno pluj tokem s lehkost vodnch dravc, zatmco j s Jiou probrme jejich posledn teoretick instrukce. Z ns esti pouze Jia nem potuchy, co ji vlastn ek. Kanoi vidla jen na obrzku, a o tom jak se chovat uprosted dravho nho toku na vratkm plavidle m jen mlhavou pedstavu nastou z lahve vna bhem zimn teoretick ppravy u Ozor, kde to vlastn vechno zaalo. Zcela jasno mme v tchto vcech:
Seznamujeme s lod. Jde to pkn. Loka si plove sama. Pravda, obas nap, ba i proti proudu k zlosti okolnch lod. Nepedpokldm, e by se s tm dalo nco dlat, a tak nechvm svhlav loce prostor, piem pedstrm (marn), e mm situaci pod kontrolou. Co lze a po prvn jez, kter ns dle mapky z campu oekv kousek za startem. Poznmka autora mapky: jezd se vlevo, ns neoslovuje. Ji pedem bylo demokraticky odhlasovno, e "ho nepojedeme" za dnch okolnost (piem i zde plat pravidlo, e hlas m eny m vt vhu neli ten mj - a to i kdy zaznv z hkovskho postu). Cl, m hlasovnm uren, je prost. Zastavit tu svhlavou vc bez brzd jet nad jezem. Bohuel, nevm, jak se to dl. Nikdy pedtm jsem to v ivot nepoteboval, ...a tak hladce zapichuju picu lod do behu oszenho ulovmi kvdry. Tak hladce, e jsem si hka i s modlitbou na rtech mlem katapultoval mimo lodn trup. Postaviky na behu jeho vkikem: "Pozr jedeme!" vasn varovan, zavasu pochopily, co jim hroz. Uskoili, aby se ns vzpt v roli zchran chopili, a i s lod vythli na beh. Pevn pdy pod nohama si uvme jako bychom pirazili k behu San Salvadoru po dvoulet plavb s Pintou. Dky jistot pevniny se Jie pestali klepat strachem nohy i brada. Jist bychom se na soui zdreli dle, a jet dle (nejradji bychom pirazili k ndran budov, sedli na vlak a rychlkem odjeli do Zbehu), kdyby nebylo dalch lod, kter se domhaly uvolnn msta ponkud mn dominantnm zpsobem. Pot co nae ztuhl a ke ztvrdl nohy nabyly pvodnch tvar, zapoali jsme tu neuviteln tkou bestii vlet podl jezu, zatmco jin loky se zrun komhali jeho stbitou lini. Kdy u se zdlo, e otroinu mme za sebou, e nasedneme a popluje dl v modravou dli, tak se njak amatrsk dvojice "udlala", tedy cvakla, tedy peklopila v, pro ns, nejnevhodnj chvli. N! Skuten jsem j tm nejblim a tak musm do vody. Nen ani moc studen jako sp rychl. Spolu s kluzkmi, neviditelnmi kameny nm nevypoitateln podr nohy. Petahujeme se s klukem o lo s proudem, kterej si ji chce ukrst pro sebe. Bylo by lep nechat ho vyhrt a lo vylovit, a v klidnch vodch ernho moe. Jenome s tm kamard nesouhlas a tak napnme svaly. Lo pln vody je neuviteln tk. Vtzstv nad n je vykoupeno nabhlou ilnatinou a doukem rumu s plachetnic.
Za dalm jezem mme ruce vytahan jak opice. Lo na soui s padesti litry vody je vn tk bemeno. Blahoeme tm, co nm rozmluvili vst lod dnen nkup. Vyuvm tlesn maltnosti hka, kterho mi musel v penen stdat jin vodk, a dvm znovu hlasovat. Tentokrt demokraticky rozhodujeme o tom, e dal jez projedeme stj co stj by by dnem vzhru, protoe Jia m problm navou zvednout pi hlasovn ruku proti. "Me m ct, pro plujeme TAM, kdy mme plout TAM!?", pt se m drazn Jiina. "Nevm milku", odpovdm j, a vn to nevm. Nevm, co dlat, rozhodne-li se lo vykrouit na hladin eky z nieho nic krunici. Upmn eeno, mi to ani nevad, alespo se podvm vkol po krajin. Zato mou enu to vyvd z klidu a nat ke mn naped hlavu a pak cel trup: "Nikdo to nedl! Jenom my! Jenom my plujeme cik cak! Od behu k behu!". Vtou: "Je PROSIM T rovn", se (marn) domh pm plavby stedem proudu. "Nemel, PROSIM T tou lod", dm na opltku j ji..., a tak si pkn klidn kroume meandrujc ekou lesnatm dolm zalitm sluncem. Je to moc pkn. V 17.00 odjd bus z naeho campu se skupinkou zjemc na fakultativn vlet do Krumlova. My k behu campu pirme mazcky v 16.45, ani bychom se jedinkrt vyklopili. Kamardi pobhajc po behu se nm pokouej vnutit mylenku, e o ns mli strach -docela jim to vme. V nm na krk medaile ze salmu, plcaj po zdech. Je to prma. Mme se rdi.
Pi cest zpt ns se sirnou pedjd Tatra dobrovolnch hasi. Nai dobrovoln hasii ze abic se nad tm zvukem rozplvaj blahem, jako by to byla asn vivaldida. Fand Tate, kdy ns v nepehledn ikan pedjd zpvajc sborem: "H. H". Plamnky jim pitom svtlkuj v och, je na nich vidt, e maj ohe v krvi. S tou tatrou se potkvme jet jednou. Na uzounk cestice vedouc do campu zaznut do mrnho svahu. Pilot Tatry nm odmt uhnout z cesty s tm, e tam nemme co dlat. A chceme-li jet dl, e si ho mme objet... Nemysliteln, neuviteln, neskuten. Cel autobus se chyt za hlavu (kad za svou). Nikdo neme vit tomu, e takov vl me bt dobrovolnm hasiem. abeci vytahuj sv hasisk legitimace ve snaze s nm hnout. Marn, a tak mu hroz, e ho jimi utluou. idi naeho busu nev co dlat. Vpedu ped nm tatra, vzadu za nm serpentina s kolem ve vzduchu, a do toho mu hasi hroz, e zavol policii. "Zavolej", ekne a zave oknko. Po plhodinovm vyjednvn se povedlo abekm sehnat tolik platnch legitimac, e to s tm volem pohnulo a tatra nm uvoluje cestu do kempu. "Fj!, volme sborem mjejce rudou tatru s blm pruhem a logem SDH esk Krumlov. Plameny v och mme tentokrt vichni. Veern d隝 kaz nejen narozeninovou prty Jii, ale i optimistick vyhldky na ztej plavbu. No nic uvidme rno. 13.7. - nedleRno vylzm z teplho stanu do mlhy vlhkho zimnin nevldnho rna. Nepr, take hlsm do stanu: "Je pkn". Po tto informaci sebere odvahu k pohybu i Jiina. A coby kukla, koukne ven, pak na m. A pak beze slova zaleze kuklit do nory. J vezmu papr a jdu si vystt frontiku ped zchodovou msu. Mm dobr est msto. Zpt do busu sthujeme Telnick stanov msteko, zatmco v kotlku pod trojnokou nad ohnm klokot gulov polvka. Jej vn se zapichuje do nosnch drek a chuovch pohrk vech kolem jdoucch. Mkk chleba k tomu... Super rno de Luxe. Mme to holt schopn organiztory.
Postupn odrme od behu, jako velky opoutjc eslo. "Cl je v Krumlov za pivovarem po lev stran v 13.00 SE. Na nikoho se neek. Seite si hodinky dle mch...", ekl nm na rozlouenou tefan dve, ne naskoil na raft se svou rodinou a zaboil pdlo poprv do vodn hladiny. Dle mapky (ivotn dleit) ns ek men polovina verej vzdlenosti, na n potkme est jez. Mme se na tit. Zanaj ns bolet ruce. Kad (sprvn) vodk m mt na sob nco netradinho. Take lze potkat posdky obleen do veernch at, pyam i v kriminlnickm boru. Abych byl tak "IN" nasazuju si na hlavu apku Santa Clauze se sobem a zrove se s n loum. Pochybuju, e po pti jezech ji budu mt stle jet pod kontrolou...
Zastavujeme ped nm kvli oberstven a studiu. Cpeme se bramborkem, stojme na ulov hran koryta a chytrame kudy a jak ho sjet a odkud se vzjemn nakamerovat. Za krtkou ikmo klesajc rovinkou, na n voda jen tak pjemn perl, nsleduje bouliv (bez uvozovek) zklidnn eky. Rafty s nm, nemaj problm. Gumov luny, taky ne. Kajaky taky ne..., zato pr kano nezvldlo finln levotoivou zatku, a lo ke dnu padest centimetr hlubokmu.
Dal jez projdme snadnji a dal jet snadnji i s barelem na palub... V eskch Krumlov v cli na plavby ns ekaj dal dva, ti, jezy. I ty zvldme beze ztrty epiky, i uputn pdla (tak jak se to povedlo Karlovi, co se sprvnmu vodkovi nesm nikdy stt). Ped kadm provme zkostn oekvn, a za kadm provme uvolujc euforii. Prplavbu Krumlovem si prost uvme. Je to moc pkn msto, kter jsme u prkrt pedtm navtvili jako tuctov turist s nohama na chodnku. Nyn si jej prohlme z docela jin perspektivy - od hladiny. Ve jsou vy, domy pkej, mosty nad ekou naruby, Vltava dvrnj a pohledy mvajcch lid na mostech pteltj.
"Kontra", eknu ped adou ulovch blok plavn vstupujcch do Vltavy za pivovarskm komnem, a kanoe se poslun sto soubn s behem, k nmu mkce pilne. Parda. Radost. Poten. S levou vylzme z lodi na beh suchou nohou j s epcem Santa Clause. Neuviteln. Vzjemn se objmme. Lbme. Smjeme se na svt, na sebe. Vytahujeme lo na beh. Zapisujeme si prv proit pohledy, zitky do pamti. Jsme rdi, e to mme za sebou bez pekocen i ztrty vesla. idii co pro ns pijeli, dostvaj pokutu. Pr e poruili zkaz vjezdu, a tak se na ni skldme. Jsme peci jedna parta a mme se rdi. V Budjovicch jdeme na obd. Dvm si svkovou. Je mizern. Knedlky oschl, omky mlo. Nad poslednm knedlkem se zasekvm. Nco mi uvzlo v krku. Poteboval bych se napt, ale nen eho, tak sousto uvznut v hrtanu chci potlait jinm soustem..., jenome to mi tam v t trubce uvzne taky. Provm divn tiv pocit, tlaku, tsn, jej zdroj mm v krku. Znovu a znovu se snam polknout, a znovu a znovu pociuju, e to je hor a hor. Je to jako by mi nkdo tisknul hrdlo tak siln, e bych nemohl ani promluvit. "Jdu na zchod", pitnu, zvednu se od stolu, zanechvajc za sebou Jiinu, Karla, Lenku a ...posledn knedlk na tali. Pospchm na zchod (doslova), abych si tam tu trubku prothnul doukem vody. ...jenome to nepomh. Pod v tom hltanu ctm nespolknutm soustem zvltn nepirozen nepjemn znepokojiv tlak. Zavrm se do kabinky, a pokoum se ho dvenm zbavit. Nejde to, sousto uvzl v krku se ani nehne. Znova a znova si strkm prst hluboko do pusy, znova a znova bezostyn dvm na cel kolo, ale nic ze mne nevyjde. Chlapi moc do pisoru mezi sebou konstatuj: "Je to nkdo od ns. Asi pebral...". Je mi trapn ale nemu si pomoci jinak, a tak se znova a znova nadavuju. Nedoku si pedstavit, e za deset minut sednu do busu a pojedu dl..., a tak dvm jet venku za rohem restaurace. Marn. Nedoku s tm nm v krku hnout, tam, ani nazpt. Nadavovac zvuky ze sebe vydvm i v autobuse do runku. Z pusy mi teou sliny, z nosu sopel, z o slzy. Je mi trapn. Divm se Jiin (nabz mi herdu do zad), e si neodsedne... Pak se mi vak povede krsn hlasit hnut a j ctm, jak se cosi dky gravitaci sune dol mm krkem... leva je okamit. Runkem si utrm zpocen elo. Oddechnu si, e ohroen na ivot je zaehnno. Otvrm si pivo - co nikdo m sledujc nedoke pochopit. Stejn tak, jako nikdo nedoke pochopit tu levu, kdy nemohl, a te zase me polykat. Vltavu jsem peil a mlem jsem se utopil na knedlku. Na pt vodu si budu muset vzt krom zchrann plavac vesty i zchrann ponorn mixr - na svkovou... |
|||||||||||||||||
|
|
|||||||||||||||||
Pivtn je moc pkn. Jihomoravsky vele upmn. Pomeme posbrat pr popadanch merunk na slivovicu (myleno merukovicu). Pot se vezeme na znm Slavkovsk bitevn pole, tam je to z naeho azylovho domu coby kamenem dohodil. Je pkn tich podveer. Klidno, bezvtrno, teplo. Z kopce sledujeme mkk zpad slunce za placatou, mrn kopcovitou krajinou a prodluujc se stn litinov zlacen mohyly. Moc pkn. Po nvratu na ns ek pan domu s prma vee. Po n se rozdlme. Na kluky, kte jd na pivo. Na holky, kter setrvaj u obloenho stolu korunovanm dbnkom vna. A mne, je se s pnm "dobr noc" odeberu do hornho patra. Domc svoje dtka poslali, kvli nm, spt k babice, a tak pokojky a sociln psluenstv v hornm pate jejich domku mme jen a jen pro sebe. Vechny mstnstky vrchnho patra maj tu zvltnost, e dosud nebyly osazeny dvemi (co svd o erstvosti stavby). A to ani ta nejmen, nejnutnj, nejnalhavj ze vech mstnstek... a tak, kdy se jdu v pozdn noci vyrat, tak se tam potkm pohledem s pidepnutou Verou. Mohlo by se zdt, e to je trapn situace, ale kdepak! Mezi nmi vodky, se tak toti nebere.
m dle se to tento koloto, tm vce je v autobusu veselo. A pvodn anonymn tve se stvaj dvrn ptelskmi. Nae estice sdl bus s dobrovolnmi hasii ze abic. Maj radost, kdy jim tvrdme, e jsme ze beha... "Ned si nkdo pivo?", zazn zezadu busu a k nm dopedu doputuj prvn plechovky s pivem, pro holky s ovocnou pchut. Nevm, kde se vzali, kadopdn je jich pli mnoho pro nae mche. "rat, rat", ozv se m dl tm astji anonymn prosba vech. Jakmile bus zastav a rozeve sv dvee, vyhrne se na krajnici stdo velkch k matesk kolky. My pnov, bez skrupul pohrdajc bontnem, se vyrovnvme do ady na pankejt a spoluvytvme obloukujc pehldku, na n dvky mohou oi nechat. Ne vodci nejsou prostatiky. Slova uvolnn neberou konce. Holky miz ladnmi trojskoky za nejblimi keky, za nimi se pikr jako zajkov bhem honu ve svch jamkch. S uvolnnmi vrazy ve tvch nastupujeme do vozu, abychom je po pl hodin mli opt staen pnlivou prosbou. "Zastavte mi tady, ڞ to nevydrm", adon Karel na idii. "Tady?", div se idi a pitom se rozhldne mstem, kterm prv projd. "J, tad", p Karel. Nohy m pitom zken, rukama si tiskne cosi v kln..., nen pochyb, e to mysl skuten, skuten vn. Autobus pibrzuje v kolon aut na erven."DVEE!!!" vel (je velitelem autobusu . II) a zrove si rozepn poklopec. Busman v sebeobran zasy dvemi. Karel se protahuje kvrou, stav se na krajnici, otvr ventil a ukzkovm obloukem se zbavuje tivho tlaku. Autobus mu fand a zvid zrove. Sleduje ho, jak si klidn r, a r dlouho, tak dlouho, e bus mezitm popojel o kus dl... Do busu naskakuje se zvidn hodnm smvem.
Do zabranho tverce u ohnit vykldme propriety modernch tremp, v prvn ad sud s pivem. Camp je pln vodk, pdel, lod, lun, vesel a lid v plovacch vestch. Stejn jako pilehl eka a krajina. Vodk, kam se podv. Jakmile obleeme vesty, dokonale splyneme s davem. To vak bude a ztra. V dnenm programu, po celodenn jzd od patnku k patnku, u (natst) pro vodctv nezbv as. Snobov Ozorovt maj objednanou chatku Emu, zatmco ultra tvrd jdro: Sklovi a Vodikovi, stav stany. Hrd, chvstav a s plnho hrdla o sob tvrdm, e "do chatky bych nikdy, nikdy neel" - do chvle, ne se zathne a zane pret a z ns se stanou hosti chatky Emy Ozorovskch. Prtr mraen pichz ve chvli ppravy veee. Maso na zelenin duen detm. Kuchai obtavci pr na zda. Deovka z klobouku rkem stk do loden s masem. Prohrbne ohe, pilo a utk se schovat pod stechu altnu. Nikdo, s tch co si zaplatili pobyt all exklusive, by s nm nemnil.
Vypr se. Vynesou se lavice. Tepl maso a ohe s pivezenho deva zaheje. Lenka s Karlem zpvaj, hraj. Nejen jejich (ale hlavn jejich) hlasy znj do temnoty campu prozen plameny ohn. Kamardi se k sob tisknou rameno na rameno. Potemnl les um, Vltava (nen vidt) se nekonen ln sune vped. Romantika jako emen...
Do vchozho bodu ve Vym Brod ns veze bus a lod pjovna. Takka vichni jedou na raftech. Posdek na kano je mon pt. J a Jia zanme pochybovat o sprvnosti volby plavidla. Projdeme si Vy Brod (v plovacch vestch - pochopiteln) s moc pknm zmekem. Jia m dnes velk den, m narozeniny a tak v COOP-u nakupuje krom svainy pro dneek i nkolik drobnstek navc. Igelitku se j jimi da naplnit tak dokonale, e ucha hroz utrenm. "To chcete vst sebou?", ptaj se ns nejist kamardi, s poukazem, na zbytenou zt. Dvme za pravdu a taku s nkupem svujeme autobusu, kter se prv chyst odjet. Zaud nm na pozdrav zanechvajc ns na behu u lodk svmu osudu. Dle u jen po vod. Oslavu odlome do cle dnen plavby - Zton, pokud tam doplujeme.
Pravidlo platn od dob Krytofa Kolumba, e jedna lo m pouze jednoho kapitna, se mi prosadit nepoda, a tak, i po dobu na plavby, zstaneme u zait demokracie. Chce se mi -stran toho- ct njak vtip, ale radji jej polknu. Ne vechny m vtipy jsou vtipn m en. Msto vtipu rada: "Hele, Jii. Radji si ty kraasy, triko, boty vysvle a je jen tak (myleno v plavkch)... Myslm si, e se vyklopme hned u behu..., bez brl to taky tu chvli vydr". Dobe mnnou bezelstnou radu pronesu tak, jak ji myslm - smrteln vn. ena m se na mne podv, jako bych to kal jen proto, abych ji vidl v plavkch a ukradl j brle, a po nleit pomlce mi stejn smrteln vn s drazem na poslednch dvou slovech odpov: "...ale j se nechci pevrtit". Pomyslm si nco o tom, e s tm nemm j nic spolenho, avak nahlas eknu: "Je pkn".
Nasednut do vratk loky se nm neoekvan povedlo. Nepevrtili jsme se, jak jsem oekval. Nepotm-li nkoliker hknut strachem na pici lodi, je provzelo i celou dal plavbu, troufm si napsat, e jsme hladce odrazili. Byl to prvn zzrak tto plavby v ad dlouh a do Krumlova.
"Kde jste?", volaj na ns Ozorovt a Vodikovi, kte samozejm jezem propluli (neum brzdit) a nikoho vyproovat nepomhali... Plujeme spolen. Docela nm to jde: "Pdluj!", volm zezadu a zepedu se ozve otzka: "A pro? Oni taky nepdluj!?". Volm-li: "Nepdluj!", tak zase: "A pr oni taky pdluj". "J nevm, ale ty prost nepdluj", trvm na svm j, zatmco hek trv na svm a nepestv lechtat vodu. "Me mi ct (??!!), pro pdluje, kdy jsem ti ekl, abys laskav nepdlovala (???!!!)". "Protoe chci taky nco dlat!!!!", ekne Jiina, prat pdlem o lo, a jej do te se pohybujc silueta ztuhne v litinov odlitek. Skuten, jde nm to moc pkn...
K behu pirme ped Romberkem. Jdeme na obd, bhem kterho pichz pehka. Parda. Pak hrad, taky parda. Vera se postav na jeho ochoz nad roklinou a rozthne ruce. Vypad jako prsat Kristus nad Rio de Janerem. Zatmco my odvracme oi, Luk na to pivykl letargicky konstatuje, e jeho ena je blzen.
Obzvlt, kdy se zdokonalme v plavebn innosti do t mry, e dokeme mkce pibrzdit u psitmu behu krunici je s nmi lo opisuje. Bez ciz pomoci se na pekulit, a ruku v ruce se jt projt mkoukm mechem, stabiln lesn hrabankou do oputnho voavho lesa. Vykoupat se v tni. Promluvit si na jin, ne vodck tma - jinm, ne nmonickm zpsobem...
Krumlov je moc pkn msto. Kam se vak hrabou jeho pamtihodnosti na kontejner pln sice vyhozench, ale stle jet uitench vc. Rmeek na obrzek, lye, ska na motly, krabika s hracm mechanizmem, na pohled dobr rovka..., to ve nm psob a dtinskou radost. Nm, vyjma Karla. Ten s nmi nai radost z pehrabovn odmt spolu sdlet, a namsto toho si dlouze prohl vkladn sk drogrie...
Balme. Mokr stan, mokr karimatky do mokrho batohu. Kecky se nm uten pln vlhkou deovkou. Srdnat trvm na svm: "Spt v chatce bych vn nemohl". Zatmco si Jiina ped orosenm zrctkem retuuje obliej. U si zvykla... (snad).
ach! Bum! Prsk! Deme. Narme. Drkotme pes kameny zamaskovan vodn hladinou. "Kurva utr" ltem. ach! Bum! Prsk! Deme. Narme. Drkotme pes kameny zamaskovan vodn hladinou. Nevydrm: "Poslouchej Jii! Neme kurva ct, e je nco ped nma!?". "...sem to nevidla". "Tak se LASKAV dvej!". Po chvli mi hlas: "Kmen!". "Kde!?". "Tam?!". "Kde? - Tam!?". "No, tam!!!"... ach! Bum! Prsk! Deme. Narme. Drkotme pes kameny zamaskovan vodn hladinou. "Tam! Kde to je to tvoje TAM! Napravo? Nalevo? Ped nma? Co j mu vdt, kde zrovna te je to tvoje TAM!". "V co, pt mi ten utr uka pdlem...". Po pr metrech mi hek hls: "Kmen", a pitom slovo doprovod pohybem pdla ve smru nslednho: "Tam". Elegantn mineme nstrahu ec vlnkou vodn hladinu, take chvlm: "No vidi". "Jo. Jenome mm t pockan kolena od vody..., nemohla bych ti pt ukazovat rukou?. S oima obrcenma k nebi: "Jist milku... dobrej npad!". "Nalevo kmen" hls Jia ukazujce pitom pdlem doleva (pi ukazovn vlevo ji voda na kolena nekape, pdluje vlevo). Kmen vidm, a pesto se mu vyhnout nedoku, take... ach! Bum! Prsk! Deme. Narme. Drkotme te u pes jin men kameny u toho vtho zamaskovan vodn hladinou. Loka nadskakuje. Kolb se. Nakln ze strany na stranu. Vn hroz pevrcenm. "Me mi ct, pro tam jede, kdy ti to km? J ti o tom utru eknu, a ty se mu stejn nevyhne! ...to ti to nemusm vbec kat...". " "J zato nemu. Kdyby ta lo mla volant, tak se tm kamenm vyhnu. Lo ho ale nem, tak jsem do nich naboil..., no a co!?". ...a tak si pkn plovme n krajinou mlinek vyzdobench muiky z kamnk narovnanch na sebe. Pkn, moc pkn, klidn plut, a po prvn dnen jez.
Z na party jedou prvn Ozorovt a jezem propluj bezchybn. Chybiku udlaj, a v samm v zvru, kdy pi piren k behu zavad o neviditeln bludn kmen, kter je nebezpen rozkolb. "Maj to za sebou", eknu smrem k Jie zmkl strachem ped vodckou maturitou, "Poj, pojedeme taky...". Vysvlkme se do plavek. Dohromady nevme vc ne 150kg - co se te hod. Sleduju stopu Luke s Verou ped nmi za jejich zd. Koukm se za nima. Sleduju, jak se dole pod jezem naklp, a naklp... Vypad to jako sml pokus o eskymck obrat ped divky na obtnm mst. Byl by se jim zajist povedl. Kdyby se ped jeho dokonenm, nerozhodli lo zbable opustit a te plavou jak dva velk korkov punty. Ped svou posdkou o jejich pokusu psychologicky pomlm. Lo vak pesmruju malinko jinam, pohbvaje tak teoretickou ppravu. Perlcm sekem projdme hrav. Kanoe se neekan a nezadriteln rozjd. Chtl bych ji pibrzdit, ale nen m, nevm jak, take jedeme, frme, pdme. Po nkolikavteinov dech berouc jzd rozmazanm svtem se dole zapichujeme do vodnho vlce. Plku vlny lern nabrme pes hka promnnho ve zlomku vteiny na vodn nku. Naklnme se okrajem lodi pod linii n hladiny, nabrme jet vce vody, jet vce se naklnme... Skeptik, ve mn skryt, se probouz a pokld dal plavbu za vylouenou. Plavidlo vodn se byste mn na podvodn. Jako sprvn tonouc neplavec na potpjc lodi se potpjc loky chytm. Vykvaje vhodnho okamiku k oputn lod... Kdy tu, z nieho nic, anebo snad, e Jia na hku udlala nco cosi zzranho, se okraj kanoe dostv zpt nad n hladinu, tam kam pat, a my mme jez za zdy i s plkou Vltavy v podpalub. Vyhrno vak jet nemme. Jet musme pirazit ke behu, a tak stm poloplovouc, a zpola tonouc lo nap proudem. "Pdluj!", volm na Jiinu, kter dve neli pohne rukama se zept: "Kam?". "Jak kam?", opm j nechpav". "Tam! Pdluj!!", domhm se pohybu jejich pa, pohybu ptitunky nap proudem. "Kam...? ...tam? V, e si mme vci vysvtlovat" trv poun na sv otzce, zatmco m nabhaj svaly (mm-li jak) na rukou. "No kurva TAM! K BEHU!!!", zajem, piem mi hlas zane peskakovat do dvou kkovho fis. Na behu se na sebe nememe podvat. Rukama nad hlavou vak mvme spolen a srden smvy rozdvme vkol, jako bychom stly vedle tpnky Hilgertov v Sydney na stupnch vtz. Kamardi se nm smj, plcaj po zdech, klan. Vyklp vodu z lod, pjuj houbu. Karel nm pehrv nahrvky naeho historicky prvnho jezo sjezdu, a Vodikovic potpky, na mobilu. Neme se pitom udret smchy na nohou - jako jedin. Vodikovi toti dosud vykalvaj vodu z plic, Sklovi spolu nemluv a Lenka s nmi vemi spolu sdl proit napt.